Spolupředsedkyně Zelených v Olomouckém Hana Vacková promluvila na setkání občanů k výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy na naše území.
Děkuji Milionu chvilek za možnost vystoupit na dnešní vzpomínkové akci. Příliš mě netěší, že už jsem pamětnicí. Nechci Vás unavovat příběhem naší rodiny, ale chci se s Vámi podělit o emoce, které mi jako pubertální holce z té doby zůstaly.
Ta první byla, že při vší hrůze se lidé k sobě chovali skvěle, že byli nápomocní, stateční a hrdí. Takové chvíle jsem pak prožila v životě ještě dvakrát – v roce 1989 a letos v červnu na Letné.
Ta druhá byla, že se od roku 1969 se začala plíživě společnost měnit – každý už zase fungoval sám nebo v menších skupinách, ta tam byla pomoc, statečnost a hrdost. Jen někteří to nevzdali a ti nám tu dnes moc chybí. Ve jménu těchto lidí se podívejme do budoucnosti, protože nám v odkazu nechali náročné úkoly. Všichni bychom se měli snažit je plnit.
A tak bychom se měli postarat o to,
aby naše děti byly milovány a ne přehlíženy,
aby se radovaly nejen ze svých úspěchů, ale i z cizích,
aby se cítily sebevědomé, ale ne sobecké,
aby věděly, že peníze jsou potřeba, ale ne ty, které jsou potřísněny krví,
aby respektovaly názor jiného, ale slepě se neohýbaly s vidinou jednodušší cesty,
aby milovaly Česko, ale věděly, že bez ostatních, cizích nebo prostě jiných, dlouho nevydržíme.
Aby pravda a láska nikdy nešla do p….a slovo k….už nikdy znovu nezazněla z veřejně respektovaných úst.
Za poslední část textu mého vystoupení děkuji moc neznámé osobě z Facebooku, naprosto jsem se s nimi ztotožnila.
Přišel čas, aby se pravda a láska vrátily do této země zpět.
Děkuji Vám.
Hana Vacková
učitelka Gymnázia Hejčín v Olomouci a spolupředsedkyně Zelených v Olomouckém kraji