Město Olomouc zkraje letošního roku vypsalo krajinářskou soutěž na poslední velkou etapu protipovodňových opatření, která bude chránit Lazce, Černovír, Letnou, část Hejčína a Klášterní Hradisko. Jak bychom si představovali obrysy vítězného návrhu?
Poslední etapa protipovodňových opatření by podle našeho názoru měla, kromě stěžejní protipovodňové funkce, splňovat a citlivě skloubit další dva účely v souladu s moderními trendy v urbanismu příměstské krajiny: nabídnout rekreační potenciál a posílit biologickou a ekologickou úlohu území.
To první v praxi znamená zejména plynulé propojení oblasti s přilehlou městskou zástavbou a nabídku kvalitního prostředí pro trávení volného času. Říční krajinu je zkrátka třeba zapojit do života města a využít ji jako kvalitní veřejný prostor se sítí stezek, lavičkami, odpočívadly a případně další občanskou vybaveností. Tím druhým se rozumí provedení protipovodňových opatření citlivě vůči okolí tak, aby ideálně část zvýšených průtoků v řece byla v místě řízeně rozlévána do okolí a zasakována, pakliže to místní podmínky dovolí. V kombinaci s obohacením okolí řeky o stromořadí, remízky, mokřadní plochy, tůně či slepá ramena by výsledkem bylo zvýšení druhové rozmanitosti a odolnosti území vůči čím dál silnějších období sucha a dalším projevům klimatické změny.
Ideální výsledek úprav okolí řeky si tak lze představit jako kombinaci „upravenějších ploch pro člověka“ a „divočejších ploch pro přírodu“. Nejedná se totiž o prostor přímo uvnitř husté městské zástavby, ale o řídčeji zastavěnou oblast, kde mají stavby od řeky většinou větší odstup. Proto je k prostoru nutné přistupovat jinak než například v případě nedávno otevřené náplavky v centru města.
Považovali bychom za zmařenou příležitost, kdyby v místě pouze vyrostly vysoké betonové hráze, které by veškerou vodu hnaly po proudu dál a řeku by od zbytku města ještě více oddělily. Doufejme, že doby, kdy se postupovalo tímto způsobem, jsou už definitivně pryč. Funkčnost a bezpečnost opatření je samozřejmě naprostým základem, ale tuto část si investor, Povodí Moravy, jistě dobře ohlídá.
Je třeba říci, že zdroje inspirace pro výsledné řešení existují nejen v zahraničí, ale i v ČR, jak dokládá například nedávná soutěž na úpravu mnohem většího území na soutoku Vltavy a Berounky, kterou administroval Institut Plánování a rozvoje hl. města Prahy. To, že se město Olomouc rozhodlo vyhlásit krajinářskou soutěž, považujeme za jednoznačně pozitivní zprávu. V jejím světle nelze než si povzdechnout, že se podobným způsobem neřešily i předchozí etapy protipovodňových opatření, aniž bychom jakkoli chtěli snižovat kvalitu jejich konečného provedení.
Daniel Řezníček, M.A.
Krajský zastupitel a předseda Komise pro životní prostředí Rady Olomouckého kraje,
Spolupředseda Zelených v Olomouckém kraji
Článek původně vyšel ve zkrácené verzi v Hanácké drbně 29. 2. 2024
Zdroj fotografií lokality: olomouc.eu, archiv MMOL